[ Do původní stránky ]     [ TISK ]

Kázání na text Kol 1, 9 - 14

(předneseno při bohoslužbě 19. 10. 2003 )

Milé sestry a milí bratři, milí přátelé,

minulou neděli jsem společně rozmýšleli nad slovy: Staň se Tvá vůle. Protože Boží vůle je téma dost závažné, řekla jsem si, že by nebylo na škodu se u ní ještě trochu pozdržet. Proto bych se s vámi dnes chtěla zamyslet nad tím, co je to vlastně ta Boží vůle a hlavně nad tím, jak ji poznávat.

Boží vůle je to, co se Bohu líbí, to, po čem On touží, aby se to dělo. A neboť On je dobrý a moudrý, ví, co je pro nás to nejlepší. Jeho vůle je tedy to nejlepší pro veškeré Jeho stvoření. To bychom měli vědět a z toho vycházet. Co všechno On pro nás udělal a stále dělá! Stvořil svět, stvořil ho se vším, co potřebujeme, stvořil nás, miluje nás, stará se o nás. Převedl nás Rákosovým mořem smrti skrze život a smrt svého vlastního Syna, Ježíše Krista. To všechno nám dal a dává. Když si toto uvědomíme, nelze Jej nemilovat. A milujeme-li Boha, toužíme Mu dělat radost, toužíme hledat Jeho vůli. A toužíme ji plnit. To spolu úzce souvisí. Vždyť nehledáme přeci něco, abychom to vzápětí odhodili. Význam plnit je ostatně obsažen již v hebrejském slově poznat. To mějme na paměti, budeme-li mluvit o hledání a poznání Boží vůle.

Ovšem nebylo by možné dělat svým životem Pánu čest, stále se Mu líbit a ve všem nést ovoce dobrých skutků, jak píše apoštol Pavel, kdybychom nevěděli, co vlastně po nás Bůh chce, které skutky se Mu líbí, co máme dělat, jak máme žít. Je tedy třeba se ptát: Co je vůle Boží?

Hned na začátku Bible, v 1. knize Mojžíšově, čteme: "I řekl Bůh: Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby." Ano. To je vůle Boží. Aby byl člověk Jeho obrazem. Tak jej Bůh stvořil. Tak nádherného, tak šťastného, tak svatého, tak plného Lásky. Ovšem člověk Bohu odepřel poslušnost. Odmítl Jeho cestu a sešel na svou vlastní. A obraz Boží, vtisknutý jako pečeť do lidského srdce, se začal zanášet špínou hříchu.

Pak dal Bůh lidem Desatero. Boží vůle v podobě zákona. Pro tvrdost jejich srdcí. Ale lidé dál tak často neplnili Boží vůli, dál si tak často chodili po svých cestách... Bůh je napomínal, zvěstoval a připomínal jim svou vůli skrze proroky - někdy s větší, jindy s menší odezvou... A pak, když viděl, že nic z toho pořádně nezabírá, pak poslal lidem svého Syna, Pána Ježíše. A ten znovu člověku připomněl, že má být Božím obrazem. Jakými slovy že mu to připomněl? Řekl prostě: Miluj! Boha, bratry. A jak je psáno v 1. epištole Janově, Bůh je Láska, a kdo zůstává v Lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. A tak se může člověk znovu stávat tím, kým má být: Božím obrazem. Ovšem ne sám, ze své síly. Zas jen skrze Pána Ježíše, v Jeho moci, v Jeho síle, z Jeho milosti. Ježíš žil náš život a podobal se nám ve všem, kromě hříchu. Naplnil tedy svým životem zcela Boží vůli. Ukázal nám sám na sobě, co znamená být obrazem Božím. Ukázal nám, že to je možné. Že to je uskutečnitelné...

Pavel prosí Boha, abychom plně, se vší moudrostí a duchovním pochopením poznali Jeho vůli. Plně. To znamená poznat Boží vůli ve všech oblastech života. Osobního, rodinného, ale i společenského, sociálního, ekonomického, politického. Jak tuto vůli poznáme? Jak že to řekl Ježíš? Miluj! Ano, Láska má být měřítkem našeho rozhodování i konání. Prospívá to či ono mým bratřím a sestrám, či nikoli? Budu lépe sloužit Bohu a bližním, když udělám to, nebo když udělám ono? Když budu pracovat poctivě, nebo když to budu flákat? Když ochotně půjčím někomu něco, o co mne poprosí, nebo když se na něj vykašlu a nic mu nepůjčím? Když si koupím za peníze drahé šaty nebo když peníze věnuji na dobré dílo? A tak podobně. A stejně to platí i o životě společenském, politickém. Třeba rozmýšlím, koho mám volit. Budu se tedy ptát: Jak se ta či ona strana staví k chudým, k nemocným, podporuje mamon, nebo službu?

K rozpoznání Boží vůle je tedy nejdůležitější Láska. A číst Bibli. Podle Bible můžeme leccos poznat. V ní nám Bůh zjevuje o mnoha věcech svou vůli. Například už zmiňované desatero, Ježíšova rozšíření a prohloubení jednotlivých jeho přikázání a podobně. Za dar Božího slova jako světla při hledání Boží vůle děkuje žalmista Bohu například v žalmu 119, z nějž jsme četli dnes v 1. čtení. Zde bych uvedla jako příklad verše 105. a 130.: "Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku. Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti." Tolik tedy k hledání a nalézání Boží vůle v Bibli.

Ale ne na všechno najdeme přímou odpověď v Bibli. Zde je potřeba zvlášť prosit Boha o rozpoznání. Týká se to zejména našich rozhodování v osobním životě. Například: Mám zůstat svobodný, svobodná, nebo se mám oženit (vdát)? Bože, jaká je v tomto směru Tvá vůle pro mne? V jakém stavu Ti budu moci lépe sloužit? Pro každého je ta odpověď jiná. Nebo volba povolání. I za tu je třeba se modlit, aby nám Pán dal poznat, kde nás chce mít, co máme dělat. Nebo naše každodenní rozhodování. Bože, co mám dělat dnes, jaké máš dnes se mnou plány, kde mám být, abych se neminul s Tvou svatou vůlí? Pro takováto naše životní i každodenní rozhodování, v nichž nenajdeme přímou radu v Bibli, je nejdůležitější modlitba. Prosit Boha o správné rozpoznání, o správné rozhodnutí. A znovu se zde vracím k žalmu 119., tentokrát cituji verš 147.: "Dřív než začne svítat, na pomoc tě volám, čekám na tvé slovo." Tak tedy hledám Boží vůli. Na modlitbách. Ovšem - jak najdu, jak poznám odpověď? To mi Bůh odpoví přímo? Někdy ano. To pak přichází řešení mé situace jako jakýsi vnitřní hlas, náhle mne napadne řešení, přičemž když jsem o tom přemítal předtím, dnem i nocí, tak jsem na nic nepřišel. A náhle mám v srdci pokoj. Náhle vím, že toto je od Boha. Nebo se může Boží vůle projevit ve snu. Vzpomeňme třeba na bezradného Josefa, jemuž se ve snu zjevil anděl a řekl mu, že si má vzít Marii za ženu. A o pár měsíců později se mu ve snu zjevil znovu a řekl mu, aby uprchli z Betléma do Egypta. Nebo můžeme poznat Boží vůli skrze Boží puzení nebo naopak bránění. S tím měl bohaté zkušenosti například apoštol Pavel. Ve Sk 20,22 čteme: "Nyní jdu do Jeruzaléma, protože mě Duch nutí, a nevím, co mě tam potká." A ve Sk 16,6 čteme: "Poněvadž jim Duch svatý zabránil zvěstovat Slovo v provincii Asii, procházeli Frygií a krajinou galatskou." I mně se stává často, že mne Bůh najednou začne pobízet k něčemu, co jsem vůbec neměla v plánu, nebo naopak mne nenechá dělat něco, co jsem v plánu měla. A když Ho poslechnu, vždy poznám, že jsem udělala dobře. Třeba nedávno se mi stalo, že jsem byla na internetu a měla ještě hodně práce, ale najednou jsem jasně věděla, že mám jít od internetu pryč a dělat něco jiného. Tak jsem poslechla, jdu do metra - a koho nevidím - svou spolužačku z gymnázia, kterou sem už neviděla snad 5 let. Daly jsme se do řeči a já se dozvěděla, že uvěřila v Boha. Měla jsem z toho velikou radost. A hned jsem pochopila, že proto jsem měla skončit s tou prací na internetu, abych potkala tuto spolužačku. Náhoda, řekli byste? Ne, na to, aby to byla náhoda, se to stává příliš často... Další způsob, jak je možno poznat Boží vůli je, že nějaký bratr či sestra může pro mne dostat slovo od Boha do mé situace. Tak třeba když David přemýšlel o tom, že by postavil Hospodinu chrám, poslal Bůh Nátana, aby Davidovi od Boha vzkázal, že žádný chrám stavět nemá, že chrám Hospodinu postaví až jeho syn. Přečíst si o tom můžeme v 2. knize Samuelově v 7. kapitole. Další způsob poznání Boží vůle, o němž v Bibli čteme, je znamení. K tomu bych přečetla dva texty. První je z Gn 24, 12-14: "Tu řekl: "Hospodine, Bože mého pána Abrahama, dopřej mi to prosím a prokaž milosrdenství mému pánu Abrahamovi. Hle, stojím nad pramenem a dcery mužů města vycházejí čerpat vodu. Dívce, která přijde, řeknu: Nakloň svůj džbán, abych se napil. Odvětí-li: »Jen pij, a také tvé velbloudy napojím«, předurčil jsi ji pro svého služebníka Izáka. Podle toho poznám, že jsi mému pánu prokázal milosrdenství."" Druhý text je z knihy Sd 6, 36-38: "Potom Gedeón prosil Boha: "Chceš mou rukou vysvobodit Izraele, jak jsi prohlásil? Hle, rozprostírám na humně ovčí rouno. Bude-li rosa jenom na rouně a všude po zemi bude sucho, poznám, že mou rukou vysvobodíš Izraele, jak jsi řekl." Tak se také stalo. Nazítří za časného jitra rouno vyždímal a vytlačil z něho plný koflík rosy."" O dalším způsobu poznání Boží vůle čteme například ve Skutcích apoštolských, kap. 1, v 23-26: "Vybrali tedy dva, Josefa jménem Barsabas, zvaného Justus, a Matěje; pak se modlili: "Ty, Pane, znáš srdce všech lidí; ukaž, koho z těch dvou sis vyvolil, aby převzal místo v této apoštolské službě, kterou Jidáš opustil a odešel tam, kam patří." Potom jim dali losy a los padl na Matěje; tak byl připojen k jedenácti apoštolům." Další způsob, jak poznat Boží vůli, je zeptat se na radu jednoho či několika věřících lidí, jimž důvěřuji a o nichž věřím, že mají Boží moudrost. Ještě další způsob poznání Boží vůle pro život jsou mé hřivny, mé talenty, má obdarování. Jsou to dary od Boha a mám jimi sloužit. To znamená například, že mám-li dobrý hudební sluch, umím-li hezky zpívat či hrát na nějaký hudební nástroj, mám to rozvíjet a tím sloužit. Nebo umím-li druhým lidem naslouchat a sdílet s nimi jejich bolesti i radosti, i to mne může nasměrovat k určitým povoláním. A tak dále, a tak podobně. Každý člověk má svá obdarování, jimiž může a má sloužit Bohu a bližním. Jsou však v životě i chvíle a situace, kdy mi Bůh dává na vybranou, abych dělal, co se mi chce - pokud je to dobré. Jak čteme v Gn 2,16-17: "A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.""

To byly tedy ty základní možnosti, jak poznávat ve svém životě Boží vůli. A z nich nejdůležitější - Láska, četba Bible a modlitba. Ptát se, a naslouchat. Co mám dělat dnes, co zítra, co je správné? Ptát se, a naslouchat. V každé chvíli, za každé situace. Pán Ježíš říká: "Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mne poslal, a dokonal jeho dílo." A co my? Také je naším pokrmem, tedy tím nejdůležitějším, hledat a plnit Boží vůli? Nebo raději nehledáme, nenasloucháme Pánu, abychom náhodou neuslyšeli něco, co by se nám nelíbilo, aby po nás náhodou Bůh nechtěl něco, do čeho by se nám nechtělo? Zamysleme se nad sebou, a nezapomeňme, že v Bibli je svévolník, člověk činící svou, a nikoli Boží vůli, synonymem pro hříšníka...

Jistě, plnit Boží vůli není mnohdy lehké. Mnohdy se to neobejde bez zármutku a úzkosti. Viz Pána Ježíše v zahradě Getsemanské. Ale budeme-li opravdu s upřímným a Bohu otevřeným srdcem hledat Boží vůli, budeme, jak apoštol Pavel píše, růst v poznání Boha, a z moci Jeho Božské slávy nabudeme síly k trpělivosti a radostné vytrvalosti. Vytrvalosti na cestě kříže. A budeme děkovat Otci. Děkovat za všechno - i přes utrpení, které budeme prožívat. Vždyť co je utrpení proti tomu, že nás Bůh připravil k účasti na dědictví svatých ve světle. Proti tomu, že nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna, v němž máme vykoupení a odpuštění hříchů.

Kéž tedy Boží vůli hledáme, nalézáme a plníme. Tak aby byl náš život jediným velkým ANO Bohu. Ano Ježíši. Ano Duchu Svatému. Tak jako byl jediným velkým ANO život Panny Marie. Ano při zvěstování, ano v Betlémě, ano při ztrátě 12letého Ježíše v Jeruzalémě, ano v Káni Galilejské, ano pod křížem. A nebojme se, není to tak těžké, aby se to nedalo unést. Vždyť On je ten, který jako první řekl své ANO k nám...

Pomodleme se:

Bože, děkujeme Ti za dnešní den, za to, že i dnes jsi s námi svou milostí, svou láskou. Děkujeme Ti za Tvé slovo. Děkujeme Ti i za sestry a bratry, které nám dáváš. Děkujeme Ti, Pane, že Tvá vůle s námi je o dobru a o pokoji. Prosíme Tě, pomáhej nám, abychom Tvou vůli chtěli hledat na každý den. Pomáhej nám, abychom ji dokázali rozpoznat. A dej nám svou milost, abychom měli sílu ji naplnit. Pane, vyznáváme, že tak často jednáme podle své vůle, a podle toho pak naše jednání vypadá a dopadá. Jak často se snažíme před Tvou vůlí utíkat, utíkat před křížem... Prosíme Tě Pane, odpusť nám to. Děkujeme Ti za to, že s námi máš takovou trpělivost. Za to, že nás vždy znovu pozvedáš z našich pádů, že nás vždy vracíš z našich vlastních cest svou Láskou na cestu za Tebou. Pane, prosíme Tě v této chvíli zvláště za lidi, kteří stojí ve svém životě na nějaké křižovatce, na nějakém rozcestí. Ukaž každému z nich, kudy mají jít. Prosíme Tě za mladé lidi, kteří hledají své místo v životě, svoji cestu. Pane, Ty, který jsi cesta, pravda i Život, naplň je svým Svatým Duchem, aby poznali, kde je chceš mít, a aby Ti na Tvé pozvání, ať již zní jakkoliv, ať již zve kamkoliv, dokázali říci své Ano. Děkujeme Ti, Pane, že Tvoje vůle se všemi lidmi je Pokoj a Láska. Amen.