[ Do původní stránky ]     [ TISK ]

Kázání na text Mt 6,13

(předneseno při bohoslužbě 16.11. 2003 )

Milé sestry a milí bratři, milí přátelé,

jak víme, pokušení a zlo spolu úzce souvisí. Neboť pokoušeni jsme ke zlému a Zlý je ten, kdo nás pokouší. Proto patří prosba: Nevydej nás v pokušení a prosba: Vysvoboď nás od zlého, k sobě. Nejdříve tedy k první části této dvojprosby - Nevydej nás v pokušení. Pokušení - řecky peirasmos - znamená jednak pokušení, a jednak zkoušku. Nejprve bych se chtěla zamyslet nad pokušením. Co je pokušení, víme asi všichni. Každý z nás to mnohokrát zažil na vlastní kůži. Pokušení je situace či stav nebo jak to nazvat, v němž se nacházíme, když nás něco nebo někdo láká udělat to, o čem víme, že to udělat nemáme, že je to špatné. Je to jakési zhypnotizování. Člověk najednou nevidí a neslyší a myslí jen na to, co chce a zároveň nechce udělat. A bojuje. Udělám to, neudělám to... To je tedy pokušení. A nyní - kdo v člověku tento stav navozuje? Kdo ho pokouší? Podle zlidovělého znění modlitby Páně, kde se modlíme: Neuveď nás v pokušení, by se nad mohlo zdát, že člověka pokouší Bůh. Ale tento názor nám jasně vyvrací Jakub, jak jsme to četli v dnešním epištolním čtení: Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší. Správnější překlad tohoto verše zní - jak ho ostatně překládá i ekumenický překlad Bible - Nevydej nás v pokušení. Dej nám sílu obstát, neklesnout do područí toho Zlého. Ano, ten Zlý, Satan, je ten, kdo člověka pokouší. Pokouší ho skrze jeho žádostivost. A používá k tomu nejrůznější prostředky a využívá či zneužívá i lidí, kteří se jím k tomu využít či zneužít nechají. V první knize Mojžíšově čteme o prvním pokušení. Předmětem pokušení byl plod z jednoho stromu. Ať již šlo o skutečný plod stromu nebo je to obraz, podobenství, to nic nemění na tom, že to bylo pokušení. A první lidé mu podlehli. O co vlastně šlo? V podstatě šlo o to, že ač prvním lidem v ráji nic nechybělo, měli vše, co potřebovali, přeci se nechali Satanem obalamutit a nechali si namluvit, že jim Bůh něco upírá, že je o něco ochuzuje. Nepřipomíná vám to dnešní dobu? Stále jsou nám vnucovány nové a nové potřeby - ze všech reklam to na nás čiší a syčí: To musíš mít! Bez toho nemůžeš být! A tak dále, a tak podobně. A my tomu podléháme a stále více se obklopujeme věcmi, v domnění, že je potřebujeme, a ženeme se za vyšší kariérou a pořizujeme si mladší milenky... a stále nám to nestačí, a chceme stále víc a kupujeme stále víc a hamoníme stále víc - a přitom je náš život stále prázdnější a stále osamělejší a stále smutnější... A nás to překvapuje. A to jenom proto, že nečteme Boží dopisy Lásky - že se nemodlíme a nečteme Bibli. Protože tam to všechno je. Tam je, že kořenem zla je milování peněz. Tam je, že boháč je bloud, protože místo aby žil Lásku, shromažďuje a shromažďuje - a přijde jeho hodinka a jaký byl? Tam je, že po cizoložství a po opilství zbude jen Ach a Běda... Ano, to je zajímavý oddílek z knihy Přísloví, z 23. kapitoly, ten vám přečtu: “Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty. Vždyť nevěstka je hluboká jáma, těsná studna je cizinka. Číhá jak zákeřník a zaviní, že přibývá mezi lidmi věrolomných. Komu zbude "Ach" a komu "Běda"? Komu sváry? Komu plané řeči? Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak? Těm, kdo se zdržují u vína, kdo chodí okoušet kořeněný nápoj. Nehleď na víno, jak se rdí, jak jiskří v poháru. Vklouzne hladce a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije. Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti, z tvého srdce budou vycházet proradné řeči. Bude ti, jako bys ležel v srdci moře, jako bys ležel s rozbitou hlavou. "Zbili mě a nic mě nebolí, ztloukli mě a nevím o tom. Až procitnu, vyhledám to zas a zase."” To všechno v Bibli je. Ale my toho nedbáme a zas a znovu se necháváme pokoušet a svádět a oklamávat... Jistě, dokud nepřijde Boží království v plnosti, Satan nás bude stále pokoušet. Ale Bůh nám dává sílu, abychom to pokušení přestáli, abychom mu nepodlehli. O tuto sílu prosíme, modlíme-li se: Nevydej nás v pokušení. Dej nám sílu nepodlehnout! Jak jsem již říkala, tak Satan staví svá pokušení na jednoduchém základě: Bůh ti něco upírá! Můžeš mít víc, stačí po tom vztáhnout ruku! Vnucuje nám falešné potřeby. A hlavně - a to je ještě za tím, ještě ve větší hloubce, snaží se nám namluvit, že nám Bůh něco upírá, že nám lže, že Mu nemáme důvěřovat. Ano. Nedůvěra v Boha. To je nejhlubší základ všech pokušení. A důvěra v Boha, jíž nás učí Pán Ježíš, taková důvěra, jakou má On, je naopak onou cestou, onou silou pro odolání veškerým pokušením. Čteme v listu Židům ve 4. kapitole, 15. verši: “Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.” Ano, nedopustil se hříchu. Protože miloval Boha a důvěřoval Mu. A tomu chce učit a k tomu chce vést i nás. Jde jen o to, nechat se Jím vést. Ovšem - děláme to? Jsme-li pokoušeni k přejídání, dáme se vést po druhé straně ulice, než je naše oblíbená cukrárna? Jsme-li pokoušeni ke smilstvu, dáme se vést k zajímavějším a hodnotnějším časopisům a internetovým stránkám, než jsou časopisy a stránky erotické či pornografické? Jsme-li pokoušeni k mamonění peněz, dáme se vést mezi lidi, jejichž zájmy jsou ušlechtilejší? To je smysl Ježíšových slov: Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji. Vyhýbat se věcem a situacím, jež mne mohou přivádět blíž pokušení.

Tolik tedy k pokušení. A nyní k druhému významu slova peirasmos - zkouška. Nevydej nás ve zkoušku. Co je to zkouška? Zkouška je nelehká situace, křižovatka, složité rozhodování... Může jít třeba o pronásledování, nemoc, nezaměstnanost... Jak se zachovám? Podlehnu tlaku okolností a sáhnu ke kompromisu, skloním se před modlou - třeba jen jedním kolenem pokleknu? Přestanu se angažovat v dobrých aktivitách - kvůli kariéře? Zaleknu se potíží tak, že mne to zastaví v cestě následování Pána Ježíše? V nemoci - zatrpknu vůči Bohu, budu Mu vyčítat, že jsem nemocen a proč mne neuzdraví a jestli mne neuzdraví, tak se na Něj vykašlu? A tak dále, a tak podobně, takovýchto zkoušek nám život přináší dost - asi každý z nás s tím máme své zkušenosti. Ovšem také má každý z nás jistě své zkušenosti s Boží pomocí v takovýchto zkouškách, v takovýchto nelehkých životních situacích. Své zkušenosti se zkouškami i s Boží pomocí měl i apoštol Pavel. Proto mohl napsat k našemu ujištění: “Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.” (1 K 10,13). Své zkušenosti se zkouškami měl i apoštol Jakub, který nám píše: “Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.” (Jk 1, 2-3) Ano, to je pravda. Jak to ostatně říká i známé lidové přísloví: Co mne nezabije, to mne posílí. A do třetice má se zkouškami i s Boží pomocí své zkušenosti i apoštol Petr. Píše ve svém 1. dopise v 1. kapitole, 5. - 7. verši: “Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase. Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus.” Nevydej nás do zkoušky, nedej, abychom se nechali od Tebe něčím či někým odloudit, odloučit. Důvěřujeme, Pane, spolu s apoštolem Pavlem, že: “ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Ř 8, 38-39)

A již se dostáváme k druhé části dnes rozjímané dvojprosby: Vysvoboď nás od zlého. Doslova: vytrhni nás. Vyrvi nás tomu zlému z drápů. Nás. Mne i všechny ostatní lidi, celý svět, celý vesmír. Ať máme v nenávisti zlo, hřích, a vystříháme se ho, ve všech jeho podobách, a ať milujeme a konáme dobro. A už jsme zas u hříchu. Ano, hřích je původem a důvodem všeho zla. A přestanou-li lidé hřešit, většina zla bude eliminována. Války, nespravedlnost, nezaměstnanost... Dokonce i většina nemocí je způsobena hříchy. Například chronická bronchitida a jiné, ještě horší nemoci bývají často způsobeny kouřením, mnohé choroby zažívání přejídáním, nadměrné požívání alkoholu má vliv snad na všechny nemoci, AIDS se šíří převážně sexuální promiskuitou - a tak dále, a tak podobně. I mnohé přírodní katastrofy bývají často důsledky neekologického zacházení lidí s planetou Zemí - jen si vezměme zkoušky jaderných zbraní, výrobu freonů a jiných škodlivých látek a podobně. Jistě, jsou tu i nemoci a přírodní katastrofy, jež nelze vysvětlit konkrétními lidskými hříchy. Ovšem i tady nás Bible vede k příčině - a opět je to lidský hřích. Dílo našich praotců, kteří svým odklonem od Boha vydali do rukou zlého nejen sebe a své potomky, ale i celou zemi. Jak píše apoštol Pavel v listu Římanům: “Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů. Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti - ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal.” To vypadá dost zoufale. Chudák Země - trpí naším hříchem. Ovšem apoštol pokračuje: “Trvá však naděje, že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích.” A tak v této naději stůjme, vlastně nestůjme, ale jděme kupředu, nechme se vysvobozovat Bohem z područí zlého, bojujme proti zlému, proti hříchu ve všech jeho podobách - osobní i strukturální, milujme a čiňme dobré, a těšme se na znovuobnovení původní dokonalosti. Vždyť On nám dal, jak čteme v listě Efezským, “poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal, že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.”

Pomodleme se:

Bože, náš milující Otče, děkujeme Ti, žes stvořil planetu Zemi krásnou a bezvadnou a člověka v pravdě svobodného, svatého Láskou. My jsme se Ti však odvděčili nedůvěrou, a přitakáním zlému. Ke Tvé nevýslovné lítosti a k vlastní škodě. Neboť ten zlý je lhář a nemůže nám nic dát, jenom vzít. Vzít pokoj, vzít Lásku. Prosíme, odpusť, a dej nám sílu nevěřit lžím, odhalit je včas, neupadnout či lépe řečeno nepadnout dobrovolně do jeho rukou. Dej nám sílu bojovat proti zlu, proti hříchu, ve všech jeho podobách - osobní i strukturální, vzepřít se zlému, nechat se Tebou osvobozovat... Zbav nás od zlého už navždy příchodem Tvého království Lásky. Prosíme Tě, Pane, za všechny, kdo prožívají nějaké pokušení, či zkoušku. Stůj při nich, aby vytrvali, aby se nenechali ničím od Tebe odtrhnout. Dej, ať nás protivenství neporazí, ale naopak zocelí. Prosíme Tě za všechny pronásledované, nemocné, umírající, smutné, osamělé, bezdomovce, lidi ve válkách... Prosíme Tě i za náš sbor, za naše nemocné - za Evičku i za ostatní, prosíme Tě za naši církev, za všechny církve, za všechny lidi, prosíme Tě za mír a spravedlnost... Prosíme Tě Pane za celý svět, za celý vesmír. Buď vůle Tvá a přijď Tvé království. Amen.